Pedagog

PEDAGOG

SEMINÁŘE

MgA. Martin Sochor  Ph.D. /1966/

herec – mim – pedagog

SEMINÁŘE

Martin Sochor pedagog

Hlavní koncepci výuky oboru zakládám na osobní znalosti a praktických zkušenostech s technikami a pedagogickými systémy tělesného mimu Etienna Decrouxe a imaginární pantomimy stylu Marcela Marceaua ve formách vyučovaných na mezinárodní herecké škole v Paříži (Ecole Internationale de mimodrame de Paris Marcel Marceau), kterou jsem absolvoval v řádném denním studiu v letech 1991 až 1994. Školu bylo možné ukončit takzvaným absolvováním a absolvováním s diplomem.
Já jsem absolvoval s diplomem a studium na této škole mi bylo nostrifikační doložkou Ministerstva školství České republiky uznáno jako bakalářské.

Tělesný dramatický mimus (Mim corporel dramatique) mne vyučovala paní Corinne Soum, která byla, společně se svým partnerem Steve Wasonem, poslední asistentkou Etienna Decrouxe. Oba společně v roce 1984 založili a dosud umělecky vedou soubor L´Ange Foux, se kterým udržují klasický rekonstruovaný repertoár s originálními mimografiemi Etienna Decrouxe z celého období jeho tvorby, ale také s ním vytváří nové inscenace, se kterými pravidelně vystupují po celém světě. Oba patří mezi nejznámější žáky a pokračovatele E. Decrouxe a jejich škola tělesného mimu je bezpochyby přímým zdrojem pro jeho studium. Od roku 1995 přesídlili svojí kompanii
i školu z Paříže do Londýna, kde působí dosud.

Pod vedením paní Corinne Soum jsem měl možnost ve škole Marcela Marceaua tři roky pracovat. Jsem tedy podrobně seznámen jak s tímto stylem divadla a příslušnou pohybovou technikou, tak i se způsobem její výuky.

Techniku imaginární pantomimy stylu Marceau mě jako hlavní pedagog osobně vyučoval Marcel Marceau. Měl jsem možnost pracovat s ním v letech 1991–1994 pravidelně, po tři roky, čtyři hodiny týdně. Viděl jsem za tu dobu mnoho jeho představení a měl jsem možnost ho blíže poznat i mimo školu. Prošel jsem pod jeho vedením celým procesem výuky imaginární pantomimy i s jeho teoretickými výklady.

Společně s naším ročníkem jsem se s Marcelem Marceauem účastnil projektu „Tíha duše“ v Japonsku (1993), kde jsme prováděli demonstraci pantomimické techniky stylu Marceau a způsobu její výuky. V rámci tohoto projektu jsem se zúčastnil stáže divadla kabuki v Národním divadle v Tokiu pod vedením předních herců souboru této první scény. S Marcelem Marceauem jsem udržoval přátelské kontakty i po svém návratu do České republiky, které vyvrcholily v roce 2003 projektem Marcel Marceau Praha 2003.

Techniky iluzivního mimu, techniky pohybu a ovládání těla mne na škole vyučoval rovněž bývalý člen Kompanie Marceau Gérard Lebreton. V Paříži jsem rovněž absolvoval stáže a semináře hlubokého dýchání, kterou vedl japonský herec a tanečník Shiro Daimon, semináře komedie dell´arte, které vedl ital Fabio Mangolini a stáž umění batonu (boj s tyčí), kterou vedl francouzský mistr, blízký spolupracovník Marcela Marceaua Heddle Roboth.

Vzhledem k těmto zkušenostem se pokládám, co se týká výuky imaginární pantomimy Stylu Marceau i Dramatického tělesného mimu Etienna Decrouxe i všeobecně mimického divadla, za praktického i teoretického odborníka.

Své poznatky pro pedagogickou práci dále čerpám ze zkušeností načerpaných během mé praxe v pedagogice, činoherním herectví, účinkováním v muzikálových i operních produkcích.

Své teoretické znalosti jsem dále prohluboval a třídil během magisterského studia, které jsem si doplnil na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze (2001–2003). Své studium jsem završil Doktorským studijním programem na Hudební fakultě AMU v Praze v programu Taneční umění, studijní obor: Nonverbální a komediální divadlo a teorie divadla, studium jsem zakončil v roce 2009 obhajobou disertační práce: Výchova k herectví a mimickému divadlu.

V letech 1999 až 2011 jsem vyučoval hlavní odborný předmět na Katedře Nonverbálního a komediálního divadla, později přejmenované na Katedru Pantomimy na Hudební a taneční fakultě AMU Praha.

Mám zkušenosti s vedení seminářů v České republice i se zahraničními studenty herectví ve Francii, Německu, Norsku, Alžíru i tanečních adeptů v Japonsku.